Názorové pocity
Nad zmuchlaným papírem
tady stále sedím,
do bílé zdi den za dnem
upřeně a dlouho hledím.
Tolik smutku, tolik bolesti,
na této zemi, chci spát
a vzhledem k své zlosti,
zkouším své pocity psát.
Zbyla jen prázdná slova,
uzavřené a tiché jak sova,
bez vysvětlení nepochopíš,
proti všem a proti všemu
ty slova pověz i jemu
zemři, ve své krvi se utopíš...