Naděje
15. 7. 2009
Poslouchám totiž výhradně v noci
Ale u tohoto jsem neusnul
Už jsem nespal týden
Při prvních tónech jsem se začal třást
Každou notu viděl přímo před sebou
A s očima vykulenýma
Pomalu jsem splýval s temnotou
Hudba dohrála
Ale já se dál třásl
Už moc dlouho jsem byl součástí temnoty
Mé oči se staly jediným zářícím objektem v místnosti
Ale nebylo možné je zavřít
A tak jsem zůstal ležet
Ležel jsem a čekal na východ slunce
Jenže to dneska nevyšlo
Hodiny a hodiny jsem pozoroval měsíc
Pomalu jsem vstal
A vyprostil se ze své přikrývky
Vyšel jsem ze svého pokoje
A došel k ložnici svých rodičů
Otevřel jsem dveře
Vešel a lehl si mezi matku a otce
Uspi mě, maminko
Šeptal jsem
Uspi mě, tatínku
Šeptal jsem
Jen mě uspěte
Prosil jsem
A usnul jsem
A spal a spal
Ráno jsem otevřel oči
Rodiče ještě spali
Zůstal jsem ležet vedle nich
Ležel jsem a ležel
Hodiny a hodiny
V ranní mlze
Ale mí rodiče spali dál
Položil jsem mamince ruku na rameno
Ale má matka spala dál
Zatřásl jsem s ní
Ale spala dál
Nadzvedl jsem prsty její víčka
Ale spala dál
Probuď se, maminko
Šeptal jsem
Probuď se, tatínku
Šeptal jsem
Jen se probuďte
Prosil jsem
Probuď mě, maminko
Šeptal jsem
Probuď mě, tatínku
Šeptal jsem
Jen mě probuďte
Prosil jsem
Odpusť mi, maminko
Šeptal jsem
Odpusť mi, tatínku
Šeptal jsem
Odpusťte mi
Zabil jsem