Nezdařilá heuristika
Vzduchem létají samurajů meče,
cosi značí kremaci důstojnosti.
Tělem místo krve ropa teče
či jen nechtěné důsledky minulosti.
Záruku kvality ničí příval endorfinů
a chudák vzývá náruč Boha, nebesa.
Snad smyje voda z vraždy vinu,
oprátka, gilotina - jasná kulisa.
Antropomorfní zrůda životního dramatu
z duše má formu koloidní frustrace,
trpělivě vyčkává na období obratu,
člen tak zvané ztracené generace.
Něco kdysi ukončilo narcistický hukot,
nastala tma a nekonečná regrese.
Laureáti blbosti dali se na pochod,
termostat emocí nese jen deprese.
Konec konců ztrácí se i vnitřní integrita,
padá tříšť a létají studu jiskřičky.
Pro zločince štěstí zdmi neprosvítá
a v žaláři na mřížích zjizvené ručičky.