Mizerné ráno
29. 4. 2016
Studená káva a vyhaslý nedopalek, pak zlomil jsem poslední ze zápalek. Jak ráno špatně já vstal, tak stejně dělo se dál. Ulicí jít a zakopnout je všední, ovšem ne za vykřiku: "Sedni!" A díky tomu jen o malý kus mi do práce ujel autobus. Na vrátnici strážný: "Pane, vpravo hleď!" Hle personální mi už nese výpověď, tak snad jinde, tak snad příště. Žádá: "Zde mi to prosím podepište."