Další marnotratný den
29. 4. 2016
Je tu další den, jehož slunce nás vítá s čajem a konopím - amore vita. Ráno ochutí kočičí hněv svým lísáním, vstanu a tělem rozevřu prostor, hustý dým. Hřeji v rukou mísu, žhavím plotnu pro vejce, přemýšlím, jak sehnat prachy pro strejce. Zvíře nohu zas mi obskočilo, drápky čmárá. Za linutí se tónů piána mě má duše kárá. To a tam, tam a to. Zmatek se hroutí, když chaos si ho chytí v proutí. Půl dne a za mnou nic zvláštního, jen telefon zahrál zesnulého Bowieho. Nostalgie, či melancholie plyne z jeho úst, radosti a veselí si držím půst. Možná nechci a možná není ani důvod, to se stává, tělo zdravé je a hlava marod. Uvězněn ve svobodě stereotypu, si hledám cestu ven z toho tripu. Halucinace však skýtají jen realitu, kterouž rád bych vyprávěl mýtům. Sevřen v černé mezi barvami se loučím, odcházím do podzemí, avšak stejně zítra jen přijde další marnotratný den.